|
|
Srovnání vybraných sociodemografických ukazatelů ORP Chrudim a ORP Polička
Mutňanská, Nela
The subject of the thesis is the comparison of selected socio-demographic indicators ORP Chrudim and ORP Polička. Demographic comparison is based on the population structure and basic demographic processes. This comparison is complemented by selected social indicators. Comparison of some indicators is not selected ORP, but also in the Czech Republic or the European Union and global trends.
|
|
|
Periferní sídla, obce a oblasti okresu Znojmo - vymezení, typy a stabilita
HOLÍKOVÁ, Barbora
The bachelor thesis focuses on evaluating the level of development (stability) of municipalities and settlements of various positional types in the Znojmo district. At first, the settlement centres are determined in terms of their hierarchy (microregional, nano, pico and femto centres) and also the non-central municipalities according to the amount of kinds of observed services, the inhabitant count, the amount of public transport connections, and the commute to work or school. In the next step, the peripheral municipalities and settlements in the Znojmo district are determined, according to a small count of public transport travel connections heading to microregional settlement centres and/or due to a too long time spent in this transport connections. Next, the suburban municipalities and settlements are determined as well. The remaining municipalities and settlements (if they are not special microregional settlement centres) belong to the semiperipheral type. In the conclusion part, the socio-demographical and technical-infrastructural development (stability) of individual types of municipalities and settlements, and also of individual types of peripheral areas are then examined and explained. Overall, 2 microregional settlement centres were determined (Znojmo, Moravský Krumlov), 10 nano (for example Hrušovany nad Jevišovkou and Miroslav), 9 piko and 17 femto settlement centres. More extensive peripheral areas were determined in the area around Vranov and Jevišovice. The highest level of development was shown by municipalities of microregional residential centres and suburban municipalities around them, as well as semiperipheral municipalities, especially semi-peripheral nano and piko settlement centres. The worst level was seen by peripheral non-central municipalities and peripheral piko settlement centres.
|
|
|
Periferní oblasti jižních Čech - vymezení, typy a stabilita
CHVOJKOVÁ, Aneta
The bachelor's thesis deals in particular with the delineation of peripheral municipalities and areas of South Bohemia and evaluation of their social-population development (stability). For the purposes of the thesis peripheral municipalities are municipalities distant from microregional settlement centres. They are delineated based on public transport connections as being too far from the microregional settlement centres in terms of time or not connected with these centres by a sufficient number of connections. Except for peripheral municipalities and municipalities of microregional settlement centres there are also suburban municipalities and semiperipheral municipalities delineated (the rest). Settlement centres are defined and structured into a hierarchy based on four characteristics: services for residents, population, number of commuters and number of public transport connections. Metropolitan (mesoregional), city (microregional), small-town (nano), township (piko) and rural (femto) settlement centres are delineated. Then the social-population development (stability) of all municipalities in the South Bohemian Region and their types are evaluated. There is 1 mesoregional, 17 microregional, 14 nano, 11 piko and 35 femto settlement centres delineated in the South Bohemian Region. Peripheral municipalities are grouped into 19 peripheral areas (7 frontier, 5 interregional and 7 intraregional). Semiperipheral piko centres, peripheral piko and nano centres have the worst results in terms of social and population development (stability); as for the peripheral areas, the worst results were in interregional peripheral areas (in particular the surroundings of Deštná and Mladá Vožice) and some frontier peripheral areas (Novohradsko and Vitorazsko area).
|
|
|
Postavení SO ORP Kraje Vysočina v kontextu vybraných demografických, ekonomických a sociálních ukazatelů
Musil, Miroslav
The aim of the thesis is to analyse the demographic, economic a social indicators in the local district of region Vysocina in 2007 and 2013. The theoretical part of the thesis is focused on a literary review of resources with the description of economic, demographic and social indicators. In practical part local districts were divided by cluster analysis into clusters, in which economic situation, demographic characteristics and social situation were assesed. According to the findings of the evaluation, regions were divided into different clusters, from strongest to weakest. Recommendations for improvement in underdeveloped regions are made in the end of the thesis.
|
|
|
Srovnání vybraných sociodemografických ukazatelů ORP Chrudim a ORP Polička
Mutňanská, Nela
The subject of the thesis is the comparison of selected socio-demographic indicators ORP Chrudim and ORP Polička. Demographic comparison is based on the population structure and basic demographic processes. This comparison is complemented by selected social indicators. Comparison of some indicators is not selected ORP, but also in the Czech Republic or the European Union and global trends.
|
|
|
Cluster analysis of European Union states using social and economical indicators
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (advisor) ; Bílková, Diana (referee)
Dissertation follows up cluster analysis of European Union states using social and economical indicators. In the first part all the social and economical indicators are defined. In the second part of the dissertation all these indicators in time of economical and financial and later debt crisis in years from 2007 to 2012 in European Union states are analysed. In the third part the cluster analysis is applicated for the social and economical indicators of the European Union states. Five clusters were identified using cluster analysis. Structure of these clusters was changing during years 2007 and 2012. First cluster contained developed Western European countries (Belgium, Denmark, Germany, Ireland, France, Netherlands, Austria, Finland, Sweden and United Kingdom). The second cluster was created from countries, that entered to European Union after year 2004 (Bulgaria, Estonia, Croatia, Latvia, Lithuania, Hungary, Poland, Romania and Slovakia). The third cluster contained Czech Republic, Estonia, Greece, Lithuania, Portugal, Slovakia and Slovenia. In the fourth cluster were Southern European countries Greece, Spain, Italy, Cyprus and Malta and the fifth cluster contained only Luxembourg.
|
|
|
Czech - Slovakia: development of each country after the split of Czechoslovakia
Pelikánová, Radka ; Löster, Tomáš (advisor) ; Bílková, Diana (referee)
International comparison is very popular area of statistics, which is used to examine differences in many fields of science. This thesis seeks to apply the concepts of International comparison to the Czech Republic and the Slovak Republic. Though it has been 20 years since Czech and Slovak Republic separated from each other yet, rivalry exists between the two countries. Particularly, the socio-economic factors contributing to this rivalry have been of interest to economists. To further explore this rivalry, this master thesis aims to describe the difference in evolution of demographic, economic and social indicators that characterize development of countries and standard of living of its population. This paper consists of four main chapters. The first chapter outlines the introduction to time series and describes methods used in the following chapters for analysis of indicators. The second chapter briefly defines monitored indicators in terms of their objectivity, methodology and comparability in both countries. The third chapter analyzes the evolution in time and directly compares the values of indicators. The fourth chapter analyzes the average and median wages in greater detail. These indicators were chosen for analysis as they largely affect the standards of living in both countries. From the perspective of comparison method it is not straightforward to determine that one country has better results in all indicators than the other. Yet, here are two main broad conclusions. First, the notional "scores" are similar for demographic indicators. Second, Czech Republic has better social and economic indicators results then Slovak Republic. The analysis of trend models of average and median wage found that the social gap is widening in both countries. However, after converting to the same exchange rate, it is clear that the wage level is better in Czech Republic then in Slovak Republic.
|
|
| |
|
|
Systém indikátorů a monitorovací program pro sledování a hodnocení dlouhodobých environmentálních‚ sociálních a ekonomických změn v národních parcích a biosférických rezervacích
EnviConsult, Svinaře ; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí
Hlavním cílem projektu je navrhnout a vytvořit systém indikátorů pro plánování a hodnocení udržitelného managementu velkoplošných chráněných území České republiky a zpracovat metodiku pro jejich pravidelný/kontinuální monitoring. Sada navržených indikátorů bude pokrývat environmentální, sociální a ekonomické aspekty udržitelného rozvoje těchto specifických území. Hlavním výstupem projektu bude tento on-line indikátorový informační portál, který bude sloužit zejména jako nástroj pro správu velkoplošných chráněných území v České republiky, ale i pro informovanost nejširší veřejnosti. Hlavním principem studovaného problému je snaha dotčených obcí a regionů v rámci území národních parků a biosférických rezervací (event. jejich bezprostředního zázemí) o ekonomický rozvoj především prostřednictvím intenzifikace turismu a extenzivním rozšiřováním turistické infrastruktury projevujících se negativními vlivy na ekologickém stavu resp. biodiverzitě těchto přírodních a přírodě blízkých oblastí. Řešení resp. posunutí této problematiky přinese nástroj pro systémové sledování interakcí mezi socioekonomickými aspekty a environmentálními aspekty, což představuje moderní trend výzkumu v evropských i globálních podmínkách. Ekonomické prostředí a sociální klima na území národních parků a jejich ochranných pásem představuje základní a nezbytný předpoklad udržitelného rozvoje a efektivního environmentálního managementu v těchto přírodních a přírodě blízkých oblastech. jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili místní obyvatelé, představitelé obcí a managementu chráněných oblastí.
|
|
|
Indikátory pro hodnocení a modelování interakcí mezi životním prostředím‚ ekonomikou a sociálními souvislostmi
Univerzita J.E.Purkyně, Ústí nad Labem ; Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Pardubice ; Ritschelová, Iva ; Obršálová, Ilona
Projekt je rozdělen na dva segmenty: 1. Lokální úroveň sledování příčin změn v kvalitě životního prostředí, stavu ŽP a důsledků pro ekonomiku a společnost včetně zpětných vazeb. 2. Makro-ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí v průběhu transformace české ekonomiky. Využití výsledků povede ke zlepšení kvality rozhodovacích procesů jak na lokální úrovni tak na makroúrovni. Výstupy by měly sloužit institucím státní správy odpovědným za ochranu životního prostředí a za tvorbu národní hospodářské politiky. Byly vytvořeny obecně použitelné metodické nástroje - indikátory a doporučení. Byla zkoumána oblast zaměřená na analýzu vztahů mezi ochranou životního prostředí a hospodářským růstem. Cílem bylo předložit určité postupy ke korekci HDP z environmentálního hlediska. Proběhla analýza dopadu environmentální politiky na zaměstnanost v ČR a vyhodnocení vlivu environmentální politiky a jejích nástrojů na celkovou hladinu cen v ČR.
|
guest ::
